Recenze Deliverance part1
Sarge Studio, amatérské studio, které se v komunitě pohybuje od dob Flashpointu a má za sebou několik velmi povedených děl, přichází s novinkou pojmenovanou Deliverance – part1. A ano, jak název napovídá, jde pouze o první část celkového příběhu, který se tentokrát otírá o téma, v komunitních misích ne tak obvyklém, rasismu.
Dostaváme se na Altis roku 2033, kdy dochází k eskalaci rasových nepokojů a vy jako člen místní posádky se prvním úkolem dostanete do problémů, ze kterých se budete snažit celou první část vykopat. Jednotlivých úkolů, které budete plnit je zde několik, jsou odlišné, ale navazují na sebe a provádějí vás předem daným scénářem k připravenému konci.
Každý tvůrce má svůj rukopis, který se mu postupně vyvíjí. Sarge vždy ve svých dílech vsází na kvalitně provedené předělové scény a scénář (story-driven). A tentokrát tomu není jinak. Ač mám výhrady k některým scénám, tak scénář první části mohu pochválit a působí na mne mnohem dospěleji. Postavy jsou uvěřitelné, dialogy, prostředí i situace víceméně také, nosné téma rasismu je uchopeno dobře. A jak již Sarge v Zelenáči naznačil, tak se konečně nebojí pořádně scény „stříhat“ a jednotlivé záběry jsou oproti dřívějšku přiměřeně dlouhé. Všemu navíc napomáhá kvalitní český dabing.
Styl misí Deliverance se postupně mění, což je věc, která nemusí vyhovovat každému, ale mne se ve výsledku líbila, protože mise nevyznívá stereotypně. Ze začátku, jde často bohužel hlavně jen o jakousi simulaci lokálních přestřelek, protože vás předělová scéna jen zavede z jedné do další, kterou musíte okamžitě řešit, takže nemáte čas ani prostor na nějaké složitější plánování. Bohužel to byly ale i chvíle, kdy na mne mise působila uměle, přeskriptovaně jako Call of Duty. Navíc se mi nejednou stalo, že jsem zemřel do dvou sekund po té, co mne mise konečně pustila hrát. To pro mne není zrovna vzor zábavy. Tam snad potěší jen fakt, že se hra ukládá celkem často v pravých momentech, takže se nemusíte neustálé dívat na jednu scénu pořád dokola. Mnoho přestřelek je navíc řešitelných stylem na „sraba“. Zalezete a počkáte, až to vaši parťáci (nesmrtelní) vystřílí a nebo se kryjete za nimi. Jasně, je to nutné zlo kvůli scénáři, mnoha lidem to asi ani vadit nebude, ale možná se najdou tací, kteří nechtějí tolik vodit za ručičku.
Arma engine byl podle mne vždy určen spíše pro volnější, otevřenější přístup ke stylům hraní a pro vyznavače tohoto stylu může být podobná uzavřenost nezábavná. Ale těchto částí je skutečně jen několik a jsou bohužel spíše na začátku, přičemž později se styl úkolů přizpůsobí měnící se situaci a v misi tak dojde i na zmíněnou otevřenost. Naštěstí jen jednou jsem dostal prostor k hraní jen proto, abych popoběhl o pár desítek metrů určeným směrem a hra se dostala do další předělové scény, což se podle mne klidně mohlo vyřešit delší propojenou scénou.
Nejdelší úkolem je přesun na relativně delší vzdálenost („survivor“ styl), kdy se výhody Arma engine a krásy Altisu projeví nejvíce. Je pak čistě na vás, zda zvolíte styl plížení a skrývání (což hra předpokládá) a nebo akční styl (po němž právě následující dialog vyznívá divně).
Vyjma prvotních přestřelek a různě dlouhých přesunů portfolium úkolů dopl?uje několik netradičních, které celkem dobře fungují a do scénáře zapadají (např. hledání signálu). Tentokrát si Sarge naštěstí odpustil otravné Quick time eventy, za což jsem mu vděčný.
Pro celé dílo je z mého pohledu typická lehká počáteční rozpačitost a pozdější napravení dojmu. Například ona celkem vychvalovaná scéna s kapličkou, na mne působila zprvu silně negativně (proč proboha hlavní hrdina dělá to, co dělá?), ale vyznění nakonec zafungovalo. A u „survivor“ části mne zase třeba nemile negativně překvapilo AI, kdy hlídky často nereagovaly na střelbu, která se odehrávala doslova pár metrů od nich.
Závěrem bych rád doplnil, že celou misi jsem si užil ze všech děl Sarge Studia asi nejvíce a jako největší negativum vidím fakt, že jde o první část, která končí „nečekaně“ otevřeným koncem. Pár připomínek a otázek bych tu ještě měl, ale řešit je nechci hlavně z důvodu, že mohou být zodpovězeny později. Chápu, že Sarge spěchal, aby se stihl zúčastnit Make Arma not War, ale stejně jako u oficiální kampaně se to pak trochu špatně hodnotí či kritizuje, protože netušíte zda některé odpovědi nezůstaly neodhalené záměrem.
Vám mohu jen doporučit, až si misi zahrajete, protože dnes těžko najdete v Arma misích něco tak po mnoha stránkách kvalitního a dotaženého, navíc česky („Drahá Ester!“)