O Battle Royale v Arma 3
To, že engine Flashpointu a Arma her často sloužil jako platforma pro nejeden herní režim je prostě fakt prověřený časem. Od dob Flashpointu jsme mohli hrát koridorové mapy, vlajkovky na rozsáhlém území či jsme mohli bojovat po celém ostrově o všechny jeho vesničky.
Battle Royale je relativně nový herní režim (vzniklý původně pro DayZ), za kterým stojí autor Brendan Greene, v Arma komunitě působící pod nezaměnitelným nickem PLAYERUNKNOWN. Battle Royale je v podstatě kompetitivní klání, jakási dynamická varianta deathmatche, s výrazným prvkem lootování, ve kterém se skupina hráčů postupně vybíjí na neustále se zmenšujícím území (někdy též označované jako MOSA – Multiplayer Online Survival Arena). Jde o velmi oblíbenou modifikaci, jejíž omezená varianta (Ghost Hotel) zcela zaslouženě získala druhé místo v Make Arma Not War soutěži.
Každý hráč, který se hodlá účastnit, musí spustit Armu pouze s tímto aktivním modem (staženým přes Steam Workshop) a poté se připojit na server, který čeká na spuštění klání. Po automatickém spuštění hry, ke kterému dojde po naplnění miminálního počtu hráčů, je server uzamčen do té doby než dojde k ukončení klání, kdy se server restartujte a umožní začít nové zápolení. A nad těmito kláními je vytvořen hodnotící systém, který na základě typu hry a dosaženého výsledného umístění vytváří žebříček hráčů.
Battle Royale totiž rozlišuje dva základní typy hraní a rozeznatelné už jsou na základě názvu serveru. Prvním typem je solo server a tím druhým je server umož?ující týmovou hru. Z hlediska hodnocení pro žebříček je zásadní solo server, který týmovou hru nejen zakazuje, ale pokud se dotyčným hráčům prokáže, pak je odměněna zaslouženým banem pro všechny Battle Royale servery. Výsledek na týmovém serveru je do žebříčku hodnocen pouze z deseti procent oproti solo serveru.
Battle Royale ale nemá jeden žebříček, protože zcela oprávněné rozlišuje, zda hrajete na hardcore nebo regular (tedy v podstatě se zapnutým nebo vypnutým pohledem z třetí osoby) a vede si tak pro hráče ve skutečnosti žebříčky dva.
A jak se to tedy hraje?
Po připojení na server hráči vyčkávají v omezené oblasti dokud se nepřipojí minimální počet hráčů. Po tuto dobu si mohou zvolit výchozí vzhled své postavy (klávesu, která vyvolá dialogové okno pro změnu vzhledu je nutné si v nastavení upravit) či se podívat na mapu, kde je naznačeno v jaké oblasti se bude následující klání odehrávat. Taktéž zde mohou poznat své budoucí soupeře. Většina z nich totiž má nad sebou uvedeno jak jméno, tak pozici v žebříčku (pokud to sami nezakážou).
Jakmile se tedy připojí potřebný počet hráčů dojde po menší časové rezervě a případném dalším připojení dodatečných hráčů, k uzamčení serveru a v oblasti se začne generovat výbava a vozy, které budou hráči využívat v následném klání. Posléze po krátké animaci jsou hráči vyhozeni z letadla s padákem a je jen na nich kdy se rozhodnou jej otevřít. A právě v tuto chvíli již začíná taktická stránka hry. Někdo rád otevře padák hned a vybere si, kam poletí třeba i na základě chování ostatních hráčů a někdo ho otevře co nejníže nad zemí, kdy se pokusí obstarat si co nejdříve zbra? či vozidlo. Často se tak stává, že první hráči umírají ještě ve chvíli kdy jsou mnozí ve vzduchu na padáku.
Hráči tedy v průběhu hry pátrají na ostrově po výstroji, která se nachází výhradně v budovách všeho druhu. K přesunům mohou využít buď plejádu dopravních vozidel, která se náhodně, ale dle určitých logických pravidel generuje nedaleko cest, ale nejčastěji se pěkně proběhnou, projdou či proplíží. Po určité době se hráčům oznámí, že byl zvolen výchozí kruh a dostanou deset minut se do něj dostat. Zdá se to moc, ale klidně se může stát, že budete mít velký problém ho stihnout, zvláště, když po cestě narazíte na další hráče. Pokud se po vymezené době ocitnete mimo kruh, hra vás na to upozorní a posléze vám začne v časových intervalech odebírat zdraví. Je tedy možné stihnout doběhnout do kruhu o něco později a doléčit se, ale to skutečně zvládnete jen, pokud jste nedaleko.
Léčit se ve hře můžete za pomocí lékárniček či boosterů (v podobě plechovky energetického nápoje). Zatímco lékárnička je standardní součást herního enginu, tak booster je speciální naskriptovaný systém, pro jehož uplatnění si musíte nastavit klávesu. Při hře uvidíte dva pruhy, jeden zelený a jeden modrý. Zelený vám ukazuje zdraví a modrý jak moc máte aktivní booster. Modrý pruh vám bude postupně pomalu klesat a dopl?ovat zelený pruh, pokud je to možné.
Hra obsahuje i jakýsi bonus v podobě kontejneru (slangově se označuje jako „drop“), který je shazován na náhodných pozicích a obsahuje prémiovou výbavu, kterou jinde nenaleznete. Její shoz je vidět na dálku a stává se tak cílem mnoha hráčů. Je tedy vždy otázkou vašeho taktického rozhodnutí, zda má cenu riskovat cestu k němu.
Postupně tak dochází k ubývání hráčů a zmenšování kruhu a vše pomalu spěje ke konci ze kterého může vyjít pouze jeden vítěz. No ve skutečnosti je možné, že hra skončí i remízou, ale to stává zcela výjimečně. Je více než vhodně si hlídat mapu a kontrolovat vlastní pozici (GPSku dostane do výbavy každý hráč a na výchozí zkratku CTRL + M snad není potřeba upozor?ovat). Hra notně využívá možností enginu a tak budete nacházet zbraně různé ráže a typu, jejich zásobníky a optiky, které nejsou vždy kompatibilní a po nějakou dobu vám bude motat hlavu, co na kterou zbra? dát můžete a co ne. Budete se třeba učit že M4ka má vlastní tlumič a i když je ráže 5.56mm a ve hře existuje tlumič pro ráži 5.56mm, tak ji na M4ku nenasadíte. Nicméně třeba zase 5.56 zásobníky dáte do každé zbraně, která je dané ráže. Obdobně zjistíte, že u zásobníků je dobré sledovat jaký typ munice obsahuje, protože střílet tracery na větší vzdálenost a odhalovat tak každému v dohledu svou pozici nemusí být zrovna šťastný nápad. Stejně tak vás hraní časem naučí, že třeba lovecký batoh vypadá velice, ale v podstatě jde o nejmenší z batohů ve hře a že třeba do takového Bergenu se vleze třikrát tolik věcí.
S tím vším se pojí i tolik kritizovaný, ale přítomný armor systém, který vás přiměje sledovat dostupné vesty a helmy a zkoumat jejich úrove? a přemýšlet, zda jít do hry s jedničkovou vestou zelené barvy nebo s dvojkovou vestou určenou ale pro zástupce tisku v krásné svítivé modré barvě. Battle Royale využívá toho, že jde o modifikaci, takže třeba naprosto vypíná systém únavy v Arma 3 a umož?uje vám tak běhat bez omezení. Obdobně přidává tolik oblíbený skok, který umož?uje za běhu přeskočit překážku namísto jejího překročení (stačí prostě při běhu zmačknout klávesu, kterou máte nastavenou pro překročení, výchozí je „v“). Pro zajímavost je dobré doplnit, že někteří hráči používají skok i pro vyskakování z oken, což vás může nemile překvapit, pokud na to nejste zvyklí.
V čem podle mne hra selhává je absence dobře zpracované nápovědy či nějakého tutoriálu. Mise nemá žádný pořádný briefink a jen se hráče snaží průběžně vést popisky či vám před začátkem klání zobrazuje různé rady. Bohužel se ale všechny hlášky v Battle Royale vypisují nejzákladnějším výpisem (titletext) a tím, že hra nemá určené nějaké priority či frontu zpráv s časovým intervalem, tak se vám často stane, že vám hra něco oznámí (že třeba došlo ke zúžení kruhu) a klidně vám okamžitě tuto zprávu skryje a zobrazí, že někdo někoho zrovna zabil a kolik hráčů zbývá. Minimálně v ohledu předávání informací hráčům má hra ještě co dohánět. Battle Royale vás taktéž nemile překvapí různými problémy, které si nese engine Arma 3. Takže se připravte na zabíjející schody, neprůstřelná křoví, postavy zvedající se při kontaktu s překážkou a další neduhy, které zrovna nejsou vinou modifikace. Pokud vás ale taková chyba připraví o dobře rozehranou hru je to více než nemilé. No a v čem se hraním rozhodně zlepšíte je skill v otevírání a zavírání dveří. A věřte mi, že ten systém budete proklínat. Obdobně stejně jako celé zestárlé akční menu.
Je dobré doplnit, že Battle Royale se neodehrává jen na Altisu, ale zahrát si můžete i na Stratisu, na relativně hodně osídleném ostrově Bozcaada a na druhou stranu malém Wake Islandu. Jedna hra, pokud se dostanete až do finále, trvá většinou 45 až 50 minut. Autor vytvořil i STREETFIGHT variantu, která se odehrává v okolí jednoho města, ale zatím se do žebříčku nepočítá. Slouží víceméně jako hra na rozehřátí či jako trénink a je hodně podobná Ghost Hotel variantě.
Kolem modifikace se vytvořila velmi příjemná komunita hráčů a streamerů. Sice v loby narazíte na všelijaké pošuky, kteří se baví tím, že vydávají různé zvuky, vyřvávají hlášky o velikosti Aláha či pouštějí muziku všeho druhu, ale zbytek hráčů mi přišel relativně dospělý a respektující se. Pokud budete mít zájem, pak doporučuji se mrknout na různé kvalitní hráče, kteří své hry streamují (aimPr, fausto, Sznip, DoctorPaully a za Čechy třeba xvladax), protože vás mohou mnohému naučit a dovolí vám odpozorovat různé fígle.
Obdobně, pokud modifikaci Battle Royale podlehnete, bude pro vás zcela zásadní i webová stránka, která vám umožní prohlédnout si jak aktuální žebříček, tak váš profil se základními údaji, ale hlavně vám umožní si zpětně projít průběh každé hry. Můžete si tak zjistit, odkud vás v dané hře kdo dostal, kudy šel a čím vás trefil. Tento záznam slouží i jako pěkný důkaz týmové hry na solo serveru.
On celý ten ekosystém modifikace s vlastními servery, žebříčkem, statistikou je prostě něco, co posouvá Battle Royale na úrove? samostatné platformy. Herní zážitek se dostává tam, kam by se mohli podívat i mnozí tvůrci dalších herních režimů pro Arma 3. BI tlačí svůj End Game, Warlords od Ježury taktéž vypadá zajímavě a oba režimy po technologické stránce hravě strčí Battle Royale do kapsy, nicméně ale tři tisíce hráčů každý den a třicet tisíc celkově je meta, na kterou se mohou jen dívat z dálky. Battle Royale navíc napomáhá v prodejnosti Arma 3. Někteří streameři sami často uvádějí, že si hru pořídili jen kvůli Battle Royale na základě sledování dalších hráčů či dobrých referencí obecně.
Jak naznačilo před lety DayZ či ukazují další herní režimy (King of the Hill, Exile, Epoch, Breaking Point, Altis RPG Life i Ultra liga), určitá podpora perzistence či zpracování dat je něco, co se zásadním faktorem podílí na širším úspěchu u herní komunity. Nabízí se otázka, zda by se BI neměla do budoucna trochu více podívat tímto směrem. Před lety se třeba pokusili v Armed Assault vytvořit vlastní Warfare variantu vycházející z tehdy oblíbeného CTI. Samozřejmě, že to může nechat nadále na komunitě, ale těžko se pak asi jejich víceméně technologická dema dočkají širšího rozmachu v komunitě.
Myslím, že teď byste již měli mít rámcovou představu, co vás ve hře čeká a nemine. Je tedy čistě na vás, zda Battle Royale podlehnete a raději nezůstanete vyznavačem hardcore military realismu, co je zvyklý střílet tak maximálně do AIček. Hra vás prostě hodí do pevných mantinelů, určí jediný cíl a v kombinaci se zcela náhodnými protivníky nechá ochutnat zajímavou dávku adrenalinu, kde jedna chyba může znamenat rychlý konec. Můžete se z toho poučit a v podstatě okamžite začít znovu v další hře s jinými hráči, protože co pár minut začíná nové klání. Je ideální chvíle na tento vlak nasednout. Zvláště pokud vezmete v úvahu, že celý žebříček prošel začátkem roku vynulováním a víceméně všichni hráči mají před vámi něco přes měsíc náskok.
Vyhrát utkání v Battle Royale není úplně snadné, ale ne vždy to je nějak závratně těžké. Podařit se to tak může relativně komukoliv, ale abyste byli v Battle Royale skutečně dobří a dostali se na vyšší pozice v žebříčku, pak budete muset hrát opravdu takticky, znát herní mechanismy Arma 3 a Battle Royale, umět střílet pokud možno se všemi dostupnými zbraněmi a hlavně se naučit správně a rychle odhadovat situaci a předvídat chování hráčů.
Tak třeba se brzy potkáme ve hře. A nezapome?te si včas otevřít padák a zpomalit před dopadem.